Jdi na obsah Jdi na menu

Akce Svatopluk

SVATOPLUK

   Po staletí jsou dějiny světa zkreslovány a nejinak je tomu u našich národních dějin. V posledních letech se vynořují na povrch nové informace o historii lidstva, lidé si více začínají dávat věci do souvislostí. Je to nadmíru potřeba vzhledem ke vzrůstajícím snahám globalizačním, snahám uvrhnout v zapomnění odkaz našich předků.                                

  O to více je cenná práce mnohých jedinců i skupin, kteří dlouhodobě nejrůznějšími způsoby podněcují lidi k zájmu o naše kořeny, o naši kulturu, o odkaz našich předků, podněcují k zájmu o pravdu a ukazují, zejména mladým, že máme, jako národ, být na co hrdi.

 

   V sobotu 1.září se dočkala slavnostního odhalení na stráni nad obcí Růžďka, socha knížete Svatopluka. Moravského knížete. Fotografie z této akce ZDE

https://photos.google.com/share/AF1QipPmmqAXKeMiwlg4m1TDQMasCDR5uIoHQUfEBMHSGT7r2rnUoEldaExDgts2NmXKNQ?key=QTNmV2dIYm9vWUFJd3NmQnJVSWVTeDFsUC1CaXZn

   Jedná se již o druhý takovýto počin Kruhu Rodů Moravy a Slezska z podnětu PhDr. Jaroslavy Grobcové. Ten první se uskutečnil před rokem, kdy nad obcí Jarcová byla odhalena socha vojvody Sáma. Obě sochy jsou dílem řezbáře Svatopluka Formana z Bzence.   

   K místu odhalení dojdete, nebo dojedete naučnou stezkou Klenov. Projedete obcí Růžďkou kolem Obecního úřadu a po chvíli odbočíte doleva u zrcadla, přes můstek a přes potok. Po asi 200 m se dáte vpravo cestou nahoru asi 3 km a u stožárů vysokého napětí u Boží muky odbočíte vlevo k tabuli 8. zastavení na naučné stezce Klenov a hned za ním odbočíte vpravo. Pak už jedete stále rovně a asi po 2,5 km dojedete k soše, která se nachází na vrcholu kopce asi 100 m cesty vpravo.

 Lokace místa sochy zde......

https://mapy.cz/turisticka?x=18.0244180&y=49.4064611&z=14&source=base&id=2223545

 

   Práce na přípravě místa pro sochu včetně realizace celého záměru byly podpořeny nadšením starostky obce Růžďka, paní Ludmily Palátové. Slavnostní akce se nesla v duchu soudržnosti a uvědomění si vážnosti tohoto počinu, neb byla připomenutím naši slavné historie s odkazem k již zmíněné nutnosti soudržnosti národa. A v dnešní době nutnosti soudržnosti všech národů Slovanů.                                                                                                                

   Slavnost zahájila uvítáním všech příchozích PhDr. Jaroslava Grobcová, kterou vystřídala hudební skupina ze Štramberka s písní Probuďte se Moravané. Následoval přednes básně Jaroslavy Grobcové Velkomoravský kníže Svatopluk v podání Marie Procházkové. Heřman Václavík připomenul život a význam knížete a po další písni následovaly zdravice. Jako první vystoupila se svou zdravicí starostka obce Růžďka Ludmila Palátová, která vyzdvihla nutnost znalostí našich kořenů a uvědomění si hrdosti, kým jsme. S básní vystoupil Josef Zábranský z Nového Jičína, z Brna přijel a pozdravil zúčastněné prezident Moravského národního kongresu ing. Josef  Pecl CSc. V nám blízkém ruském jazyce jsme si vyslechli zdravici doktorky Tamary Galininy, která upozornila na současnou situaci a nutnost znalostí. Vyzdvihla potřebu stmelení se, nutnosti nerozdmýchávat nesváry mezi skupinami i národy. S tóny vyluzovanými na vlastnoručně vyrobené píšťale vystoupil Rostislav Žďárský, který hudbou připomenul naše slovanské kořeny.  V dalších vystoupeních zazněla stará píseň v podání Růženy Jarošové a Marie Procházkové a báseň Jaroslavy Grobcové v podání Beatrice Jadlovcové.                                                             

   Slavnostního odhalení sochy knížete Svatopluka se ujali muži, kteří se podíleli na přípravných pracech a slavnostní akt doplnila hudba muzikantů ze Štramberka s písní Jsem Moravan.  Poté Marie Procházková jménem Kruhu Rodů Moravy a Slezska poděkovala všem, kteří se podíleli na přípravě celé akce včetně autora sochy. Poděkování patřilo také všem přispěvatelům. Slavnostní akci pak zakončila společně zazpívaná Slovanská hymna za doprovodu hudební skupiny.

   I po slavnostním ukončení se lidé jen pozvolna rozcházeli, neb byla příležitost popovídat si s přáteli, poznat se s novými lidmi a opájet se paprsky znovu se na obloze objeveným sluncem, nádherným rozhledem do kraje a krásnou přírodou.   Někteří se ještě vydali k nedalekým Svantovítovým skalám, které budou symbolicky ochraňovat místo, kde stojí socha Svatopluka a nadále svou energií posilovat uvědomění našeho lidu.

                                                                                                                                   Z.K.D.   

 

  Význam Velkomoravského knížete Svatopluka Velikého pro evropské dějiny.

 

        Význam Velkomoravského knížete Svatopluka, zvaného také Veliký, je v evropských dějinách bezesporu značný. Vše, co zde bude uvedeno, bylo o Svatopluku Velikém a Velké Moravě v evropských dějinách zapsáno.

         Jeden z nejznámějších moravských archeologů, akademik Josef Poulík, píše:" Více než 200 let věnují pozornost ve svých dílech čeští, slovenští a slovanští slavisté mocnému západoslovanskému státu - Velké Moravě, která se pod vládou dynastie Mojmírovců:  knížat Mojmíra, Rostislava a Svatopluka rozvíjela od 1. poloviny 9. stol. severně od Dunaje. Jméno Moravanů je úzce spjato s politickými osudy Velké Moravy."

Kníže Mojmír sjednotil po roce 830 Starou Moravu a Nitransko v jediný útvar, jehož kulturní a hospodářský rozvoj bezprostředně navazoval na vývoj doby předvelkomoravské, kterou nastínili archeologové na podkladě výzkumů a nálezů.

"Nedílnou součástí vládnoucí vrstvy bylo na Velké Moravě křesťanství" píše akademik Poulík, "které se před tím v 6-8 stol. ve staromoravském prostředí neprosadilo, zcela v souladu s tehdejší beztřídní společností. Ani v sídlech kmenových knížat se křesťanství v archeologických nálezech neprojevuje. Šíření křesťanství ve staroslovanských zemích bylo úzce spjato s politickými cíli franckých vládců."

        Ivan Mrva v Cyrilometodějském "Proglasu" uvádí: "Spojením moravského knížectví a Nitranska se vytvořily předpoklady pro vznik významného státního útvaru, Velké Moravy. Z počátku vládl nad celým územím kníže Mojmír.  Toho však v r. 846 sesadil francký král Ludovít a za vládce ustanovil Mojmírova synovce Rostislava. Ani tímto zásahem se francká říše nezabezpečila trvalou nadvládou nad Velkou Moravou. Svědčí o tom vojenské výpravy."

        Svatopluk, kterému se nelíbil vývoj ve Velké Moravě pod vedením Rostislava, Rostislava  svrhl a vydal ho Frankům. Vzápětí  ale se sám stal obětí intrik Franků, kteří ho zajali, uvěznili a převzali správu Velké Moravy. Svatopluk se však z internace osvobodil příslibem, že potlačí odboj ve Velké Moravě. Ale v počátcích vojny  přeběhl na stranu moravských vzbouřenců a tímto úskokem se mu podařilo porazit početné francké vojsko. Bylo to v r. 871 a od té doby byl vládcem, vojvodou Velké Moravy. Díky svému vojenskému talentu z ni vytvořil mocný a pevný stát.

        A co psali a dodnes píší významní evropští historikové? "I když Velká Morava trvala jedno století, tak se nesmazatelně vryla do evropských dějin, především však její kníže Svatopluk, který je vnímám jako jeden z nejvýznamnějších evropských vojevůdců. Svatopluk zděděnou zemi rozšířil takovým způsobem, že je často pro ni používáno spojení Svatoplukova říše."

        Právě na Svatopluka, který je také zván přídomkem Veliký, se nejčastěji odvolávají historikové v celé řadě dobových písemných pramenů, které vznikly o mnohá leta později. Dozvuk jeho slávy je tak silný a živý, že se o něm a jeho "Říši" psalo po celé Evropě i na arabském poloostrově. Svatopluk, nebo také Sventopluk, Zventapu, Zweintibald, Zuentibolch, Suantopluk, staroslověnsky Svatoplk. To jsou jména, kterých bylo užíváno. Moravské panství se za Svatoplukovy vlády stalo skutečnou evropskou velmocí. Územní rozsah kromě území Staré Moravy (Morava, Slovensko) Čechy, Lužické Srbsko, Vislansko, Holasicko, Opolsko, Těšínsko, až po řeku Dravu a východní území, sahající někde až kamsi k Tise.

        Rozsáhlé ohlasy o existenci Velké Moravy Svatoplukovy překročily její hranice a tak se o její historii můžeme dovídat ze zdrojů, rozptýlených od anglosaské Anglie, přes zdroje německé, italské, byzantské a arabské. Moravská říše ve střední Evropě představovala velmoc, která hrála důležitou úlohu v zahraničním politickém dění té doby. Svatopluk Veliký od uvedené bitvy s Franky v r. 871 velel velkomoravskému vojsku ještě 23 let a nedopustil, aby Velkou Moravu kdokoliv ovládl a zotročil.

         Nelze nevzpomenout slov kronikáře Regimuse z Prümu, která pronesl k úmrtí Svatopluka:   "Zemřel Svatopluk, král moravských Slovanů, muž nejváženější."

         Zemřel muž, který po celý svůj plodný život bránil slovanské země. Nechť navždy zůstane v srdcích a paměti Moravanů, Slováků i Slezanů uchovaná památka na významnou osobnost našich národních dějin, Velikého Slovana,  Velkomoravského knížete Svatopluka Velikého.

                                                                                                                                                                                                           Jaroslava Grobcová